Naprosto geniální video od kluků z brazil­ské DC (všim­něte si, že ve videu se jede s novým pro­to­typem od Reda)

DCB & O Clube da Cox­inha from Danilo Packer on Vimeo.

Eclipse — LightUp Zero pod UV zářivkou v @yoyostore

Dun­can Crew zas­tupuje Tomáš Bubák, Jan Kor­dovský a Adam Hříbal.

edit by Daniel Hotový

Teprve dneska ráno odletěl poslední z hostů EYYC 2012, mistr světa ve 3A a jeden z prvních členů Dun­can Crew World­wide, Hank Free­man. Duncan.cz Hanka ještě před odjez­dem poprosil, aby zhod­notil českou yoyo scénu a svůj pobyt v Praze. Vyšli jsme z toho dobře, když Hank nas­tupo­val ráno do taxíku směrem na letiště, říkal, že se určitě brzo vrátí.

Ahoj Hanku, mohl by ses trochu před­stavit? Kde žiješ, co děláš a tak podobně?

Jsem z městečka Man­tua v Ohiu. Je to blízko Cleve­landu, o kterém asi mnozí už slyšeli. Pracuji pro svojí rod­inu, která vyrábí součásky do výtahů.

Jsi členem Dun­can teamu — jak a kdy jsi se do Crew dostal?

Poprvé jsem se s Dun­canem setkal v roce 1999. V tu dobu mi bylo 13 a moje teta vlast­nila hračkářství. Dun­can, který sídlil blízko tetina obchodu, si mě všiml, jak si tam hraji s yoyem. Nabídli mi, abych hrál v reklamě na yoyo Transax­tion, která se měla vysílat po celých Státech, a abych před­váděl yoya na veletrzích hraček a jiných akcích. Když byl v roce 2001 založen tým Dun­can Crew World­wide, nabídli mi místo. Někdy lidé říkají, že tím, že jsem pro Dun­can pra­co­val ještě před založením Dun­can Crew, jsem vlastně nejs­tarší člen tohoto týmu.

Co si mys­líš o myš­lence, že Dun­can crew je spíše rod­ina než pouze obchod a soupeření?

Dun­can crew je složena z pro­fe­sionál­ních yoy­erů, kteří jsou pod­stat­nými členy yoyo komu­nity. Dostat se do Dun­can Crew je dost obtížné, pro­tože Dun­can si vybírá pouze yoy­ery, kteří jsou velice aktivní v celé komu­nitě a kteří jsou dobrým přík­la­dem pro ostatní. Hodně týmů má sice dobré yoy­ery, ale ne ke všem se dá vzhlížet.

Jaké jsou tvoje největší úspěchy?

Pro mě je mým největším úspěchem vítezství na mis­tro­vství Ameriky (U. S. National Yo-yo Con­test) v roce 2009. Tuhle akci jsem sle­doval od roku 1998 a poprvé jsem se jí zúčast­nil v roce 2000. Věno­val jsem do ní hodně úsilí a nakonec se to vyplatilo. Na to, že jsem mistr země, ve které jsem se nar­o­dil, jsem velice pyšný. A vítězství ve svě­tovém mis­tro­vství (World Yo-yo Cham­pi­onship) v roce 2011 taky není úplně špatné.

Do Prahy jsi při­jel kvůli Evrop­skému yoyo mis­tro­vství, co si o téhle akci myslíš?

Soutěží se zúčastňuji už 12 let a na mis­tro­vství Evropy jsem se zatím bavil nejvíc. Určitě jde o akci, na kterou chci znova při­jet a udělám, co budu moct, abych se mi to povedlo.

Říká se, že EYYC je nejlepší soutěž na světě — co si mys­líš o tom, že by se mis­tro­vství světa kon­alo v roce 2013 v Praze?

Mys­lím, že je to skvělý nápad. Budouc­nost mis­tro­vství světa by měla být v ces­tování po jiných zemích, než aby bylo stále v USA. Kvalita Evrop­ského mis­tro­vství ukázala, že Praha by byla ideál­ním místem pro uspořádání “World Yo-yo Contest”.

Jak si obvykle připravu­ješ freestyle na tak náročné soutěže, jako je třeba právě svě­tové mistrovství?

Trénink, trénink, trénink. Najdi si pís­ničku, která vyhovuje tvému stylu, vyber si triky, které budou stačit na 3 min­uty a o kterých si mys­líš, že jsou ty nejlepší v tvém reper­toáru. Potom vymysli freestyle postavený na těhle tricích a vybrané pís­ničce. Jak­mile máš per­fek­tně vymyšlený freestyle, trénuj tak dlouho, dokud neb­udeš mít pocit, že ho nezkazíš ani pod nát­lakem. A potom trénuj ještě víc.

Ces­tu­ješ po celém světě, větši­nou kvůli yoyu. Která země je tvoje nejoblíbenější?

Yoyo mě vzalo do deseti zemí a moje zatím nejoblíbenější je Japon­sko. Jejich jídlo, kul­tura a úroveň yoy­ování, která je nevyšší na celém světě, na mě opravdu udělali dojem.

Kdo je podle tebe v tuhle chvíli nejlepší yoyer na světě?

Zrovna teď je největším yoy­oerem… Anthony Rojas. Jeho triky jsou nejlepší a jeho styl se nedá s nikým porovná­vat. A navíc je to skvělý chlap.

Když nepočítám EYYC, strávil jsi v Praze docela dost času. Co si mys­líš o české yoyo komu­nitě a obecně o Praze jako takové?

Česká yoyo scéna je moje nejoblíbenější v Evropě, a to díky yoy­erům jako je Tomáš Bubák, Vašek Kroutil nebo Petr Kavka. S orga­nizá­tory jako Jan Kor­dovský nebo Ondra Šedivý bude česká komu­nita stále růst a stane se jed­nou z nejsil­nějších na světě. Město samotné je krásné a má úžas­nou his­torii. Čas, který jsem v Praze strávil, byl skvělý a nemůžu se dočkat, až se vrátím zpátky.

Díky za rozhovor.

Ne, já děkuji za to, že děláte českou yoyo scénu jednu z nejlepších na světě!

Člen japon­ské Dun­can Crew Hide­masa Semba tri­um­fo­val na East Japan 2012

Mistr Evropy a člen Dun­can Crew Tomáš Bubák má poslední dobou poměrně nabitý pro­gram. Ces­tuje po celém světě, aby se zúčast­nil nejrůznějších yoyo soutěží a když zrovna není ve škole, vede kurzy pro začí­na­jící yoy­ery. V těchto dnech také vyšla jeho osobní série yoya Rap­tor, se kterým na Evrop­ském yoyo mis­tro­vství 2011 získal titul mis­tra. Dun­can se Tomáše zep­tal,  jak to všechno vlastně zvládá.

Blíží se Evrop­ské yoyo mis­tro­vství 2012, jsi obhájce tit­ulu mis­tra — už trénu­ješ? Jaké budeš letos použí­vat yoyo? A na kterého z hostů se nejvíce těšíš?

Teď si dávám mal­ičkou pauz­ičku, abych si odd­y­ch­nul na konci yoyo sezóny, takže moc netrénuju. O svátcích do toho ale pořádně praštím. Yoyem si ještě nejsem pořádně jistý, možná to bude Metrop­o­lis. Těším se samozřějmě na všechny, snad při­jede i co nejvíc mimo­evrop­ských yoyo týpků a typek.

Nedávno jsi byl na Fil­ipí­nach, jak se ti tam libilo?

Byl to můj první trip do Asie, takže jsem moc nevěděl, co od toho mám čekat, ale nakonec jsem si to mega užil. Fil­ipínci jsou totiž hrozně super, fakt nejhod­nější lidi na světě.

Jací jsou kluci z fil­ipín­ské Dun­can crew? Tedy kromě toho, že jsou malí — na fotkách jsi vypadal, že měříš snad dva metry.

Jak už jsem zmínil, jsou to všichni fra­jeři. Ani se jim nedi­vím, že to jsou takoví prťousové, když jsem viděl, co tam jedí: rýže, rýže, banán, rýže, nevylíh­nutá kach­nička a rýže. Pořádně jsem se najedl až zpátky v Praze.

Slyšel jsem, že jsi bydlel na docela extrem­ních místech, mohl bys to trochu popsat?

Každý den jsem bydlel u jiného yoy­era, takže jsem si s sebou pořád musel tahat bágly a to při tom čtyricetis­tupňovém vedru není zrovna pří­jemné. Naštěstí má každá domác­nost tak 63 větráků, takže vevnitř to jde přežít.

Co samotný con­test, přirov­nal bys to k něčemu u nás?

Con­test se konal v posled­ním patře jed­noho obchoďáku, ale že by tam bylo nějak hodně lidí, to ne. Do stovky určitě. Samot­nou soutěž jsem si pořádně ani neužil, pro­tože jsem celou dobu ako­rát soud­co­val. Celkový dojem byl ale fajn, až na skutečnost, že druhou půlku míst­nosti měli zam­lu­ve­nou bas­ket­bal­isti a celý den tam hráli, takže rušili freestyly driblováním.

Jak to vypadá se skillem na Fil­ipínách, můžeme se s nimi měřit?

Skillem se s nimi můžeme docela srovná­vat, ako­rát mi přišlo, že tam nemají jed­iného pořád­ného 1-Áčkaře. Nahrazují to ale v jiných stylech.

Právě vyšla tvoje edice Rap­tora, můžeš nám k ní něco říct? Nepa­matuji si žád­ného yoy­era, který by měl edici Dun­can yoya, pokud tedy nepočítám něk­teré speciální verze Free­handu Zero. Jak k tomu vůbec došlo?

Bran­don Jack­son se mně hned po loňském EYYC zep­tal, jestli nechci nějakého sig­na­ture Rap­tora, když jsem s ním vyhrál. Samozře­jmě jsem mu na to kývnul a hle, po skoro roce je na světě. Tak doufám, že si ho ale­spoň někdo oblíbí.

Za poslední rok jsi navštívil spoustu soutěží jak u nás, tak po celém světě. Jaký con­test  byl nejlepší?

Těžko posou­dit. Každý byl něčím vyjímečný. Co se týče lidí, nejvíc jsem si užil World yoyo con­test, je to tam samá celebrita. Jinak se mi ještě líbilo v Moskvě nebo taky v Maďarsku. To nikdy nezklame.

Vedeš svoje yoyo kurzy, budou probíhat ještě příští polo­letí? Je ještě možné se přihlásit?

Momen­tálně vedu dva kurzy, jedny na Sidlišti Novod­vorská (1030/151) každý čtvrtek od 16 do 17 hodin, kam se bude možné přih­lásit od druhého polo­letí. Pak vedu ještě jedny kurzy v Kar­líně, ale ty už jsou bohužel plné.

Díky za rozhovor a Duncan.cz ti bude držet palce na EYYC 2012 !

Během uplynulého vík­endu proběhl v Japon­sku jeden z nejlepších yoyo con­testů vůbec — 44Clash. Ten je známý tím, že byl jako vůbec první v roce 2008 zor­ga­ni­zován jako takz­vaný „in-club con­test“. Cílem umístění celé akce v klubu a jeho komornější atmos­féry je propa­gace zábavy a potěšení z yoyvání, spíše než pod­pora konkurenčního boje mezi účastníky.

Právě proto tato událost láká jak začátečníky, tak pro­fe­sionály z celého světa. Že to asi opravdu stojí za to potvrzuje násle­du­jící video, které mělo letos lákat yoy­ery z celého světa ke sle­dování soutěže:

Výsledky con­stesu ještě nej­sou úplně zveře­jněny, tady máte ale­spoň tři základní:

1A vítěz: Anthony Rojas

2A vítěz: Shu Takada

X divi­sion vítěz: Rei Iwakura

photo by yoy­ofac­tory fb

Pokračování spolupráce mezi Dun­can Crew a Sec­tor Y !

Dun­can Crew World­wide má čim dál tim větší kval­itu — Throw Duncan!

Drew Tetz ukazuje svoje sig­na­ture yoyo Con­dor na kratkém videu!

Zatím se jedná jen o pro­to­typ, za kterým stojí Drew Tetz (Dun­can Crew US). Mater­iál u Con­dora je použitý ste­jný jako u Free­birda — del­rin (velice kval­itní plast) .

Poprvé na veře­jnosti se před­staví na blížícím se 44CLASH a poté snad neb­ude dlouho trvat a půjde do výroby, pro­tože vypadá víc než sympaticky!

Con­dor v porovnání s Free­bir­dem (uprostřed)

Duncan=Love